atelier 111 architekti
Barbora Weinzettlová, Jiří Weinzettl
V historické části malého jihočeského města, sice zanedbané, ale s poměrně silnou atmosférou a potenciálem, vznikl náš nový domov. Místo nás od začátku lákalo pro svůj svérázný charakter a skvělou polohu. V úzkých ospalých uličkách, vedle travnatého plácku na Kozinově náměstí, jsme skryti před ruchem okolní dopravy, přitom nás jen pár kroků dělí od centra s obchody, službami a úřady, od škol, kina, divadla i nádraží. Rekonstruovaný dům vnímáme jako alternativu k vilám v předměstí, ke stavebním záměrům, které leckdy neúměrně odkrajují z naší krajiny. Na výrazně menší ploše realizujeme stavební program, kterému nechybí dostatečně velký obytný prostor s navazující venkovní terasou, podkroví s dětskými pokojíky a hernou, ložnice s vlastním koupelnovým zákoutím, zahrádka s ovocnými stromy, dvě garážová stání a velká dílna se zdviží.
Objekt pro bydlení vzniká propojením dvou sousedních domů. Jeden z nich prošel na přelomu tisíciletí výraznou stavební úpravou, druhý se nachází v havarijním stavu. Souhmotí zbavujeme nevhodných novodobých prvků, například velkého vikýře s balkonem a plastových oken. Za přizdívkami objevujeme původní kamenné zdivo a drobné, pro nás cenné historické fragmenty. Základní tvar, měřítko a materialitu původních hmot respektujeme. Vnitřní členění přizpůsobujeme snaze objekt zpřístupnit ze dvou stran – pro pěší od náměstí a pro přijíždějící ze strany protilehlé. Velké okno ve štítové dvorní fasádě je odpovědí na jedinečný výhled na kostelní věž. Průhledy z interiéru do přiléhajících dvorků obohacují celkové vnímání prostoru. Minimalistické pojetí nově proražených otvorů záměrně ponecháváme v kontrastu s původními, tradičně dělenými okny.
