Autor Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, Spolupráce David Balajka, Martina Svobodová, Vojtěch Kratochvíl, Anna Schneiderová, Martin Hložka, Krajinářské řešení David Kučera
Gardenline, Staticity, Pipe Project
Náměstí s váhou, tunelem a majákem
Základním konceptem návrhu je pohyb z města na kopec a obráceně. Směr pohybu je zakódovaný v tělese tunelu, v chodnících podél domů a je podstatnou vlastností místa. Každý z pruhů má svou funkci. Komunikace podél domů střídají pruhy se stupňovitým sezením pro návštěvníky hospod a kaváren.
Ve středu náměstí je místo zastavení, dlážděný plácek zastíněný stromy. Opěrné stěny podél chodníku z tunelu budou částečně navýšeny, aby se vyrovnaly terénní nerovnosti na náměstí. Náměstí je při severní straně ukončeno dvojicí schodů při stranách náměstí a příčným chodníkem, který bezbariérově vyrovnává rozdíl terénů mezi náměstím a cyklostezkou. Rampa je osazena v ortogonálním systému náměstí a u cyklostezky vytváří místo k zastavení. Středová plocha bude osázena na několika místech trvalkovými bylinami, než nově osazené stromy vzrostou.
Tachovské náměstí prošlo proměnou. Při pohledu na katastrální plán je až banálně jednoduché, vynechaný blok ve struktuře žižkovských bloků. Druhý pohled však ukazuje více vrstev, které definují jeho identitu. Za tří stran je sevřený fasádami činžovních domů, jeho čtvrtou stranu formuje strmý svah Vítkova. Náměstí leží na křížení několika směrů pěších pohybů, které místu přináší energii. Vyústění pěšího tunelu z Karlína na Žižkov, cyklostezka A25 ve stopě bývalé dráhy, vytížená ulice Hartigova (dříve Koněvova), ale i předpolí nástupu na procházku parkem Vítkov.
Trať železniční dráhy utvářela více než století bariéru mezi náměstím a vrchem Vítkov. Zděný plot a mříže lemovaly trať, aby ochránili chodce před srážkou s vlakem. Na náměstí stála městská váha, na kterou najížděla auta z nedaleké žižkovské tržnice. Počátkem padesátých letech byl postaven pěší tunel do Karlína a s ním i podchod pod tratí, který propojil park se Žižkovem. Tunel i podchod proměnil prostorové vztahy a posílil význam náměstí. Na počátku sedmdesátých let pak postavili uprostřed náměstí budovu veřejných záchodů, která byla později v devadesátých letech zámečnickou dílnou.
V roce 2013 jsme vyhráli vyzvanou architektonickou soutěž. Základním konceptem byla změna prostorového uspořádání náměstí. Zrušili jsme podchod pod bývalou tratí a propojili jsme plochu náměstí s cyklostezkou. Koncept si vyžádal zdlouhavé projednání. Dlouho nebylo jasné, kdo je vlastníkem rušeného pochodu, který stál nad tunelem a tvořil most se železnicí, která se stala cyklostezkou.
Základním konceptem návrhu je pohyb z města na kopec a obráceně. Směr pohybu je zakódovaný v tělese tunelu, v chodnících podél domů a je podstatnou vlastností místa. Každý z pruhů má svou funkci. Komunikace podél domů střídají pruhy se stupňovitým sezením pro návštěvníky hospod a kaváren. Ve středu náměstí je místo zastavení – dlážděný plácek zastíněný stromy. Opěrné stěny podél rampy z tunelu byly navýšeny, aby bylo možné propojit obě strany náměstí v jedné úrovni. Při severní straně pak propojuje náměstí s cyklostezkou dvojice schodů a chodníkem. Jeho natočení vytváří záliv, který nabízí zastavení na cyklostezce s vyhlídkou na náměstí.
Šikmá středová plocha je určena k posezení s vyhlídkou na ruch ulice Hartigova. Plácek je doplněn několika záhony s okrasnými bylinami a šesticí platanů. Záhony a stromy s mřížemi jsou rozmístěny tak, aby co nejlépe zachytávaly a akumulovaly dešťovou vodu, která teče po šikmé ploše náměstí. U nástupu
