Výtvarné ateliéry Pedagogické fakulty MU

Na místě stavby byly původně tři objekty z různých dob. Odstraňovaný pavilon bývalé střelnice katedry branné výchovy, trafostanice a nově přidaný výtah obsluhující sousední historickou budovu. Kromě požadavků zadavatele návrh formovala celá škála limitních faktorů. Stavbu značně ovlivnila nutnost zachování plného provozu rozvodné stanice během výstavby. Navržená kompaktní monolitická ŽB konstrukce jako jediná nejlépe umožnila překlenutí stanice a eliminovala dopady na statiku štítové stěny historického objektu i tubusu výtahu.

Dalším limitem se ukázala nutnost zachovat hygienické standardy okolních staveb a vstup denního světla v hluboké dispozici ateliérů bez bočních oken.
Horizontální posun jednotlivých podlaží umožnil vznik střešních světlíků. Finální silueta se tvarovala podle studie denního osvětlení a proslunění bytů sousedního domu.
Členitá ortogonální hmota je abstrahována hladkou bílou broušenou omítkou a velkoplošným bezrámovým zasklením. Toto jsou jediné prvky, které se vymykají běžné stavební produkci.

Vzhledem k danému rozpočtu je zbytek stavby proveden utilitárně a záměrně všedně. Vnitřní betonové plochy v základní kvalitě jsou zceleny bílou výmalbou a epoxidovým nátěrem. Veškerá infrastruktura je napojena na stávající rozvody. Důraz byl kladen na kvalitu prostoru, rozhodně ne na materiální provedení. Byť prostory nejsou velké, svou světlostí působí nadmíru vzdušně. Milou zkušenost představuje maximálně otevřený přístup zadavatele, který se nebál netradičního konceptu.

Pedagogická fakulta tak získala dobrou architekturu za standardní náklady.

To, že studenti tráví v ateliérech mnohem více času, než vyžaduje výuka, je pro mě největší pochvalou.